Podzimní Českosaské Švýcarsko

O víkendu jsem se po pár letech znovu zajel podívat do Českosaského Švýcarska, které je podle mě nejkrásnějším koutem naší země. Sešli jsme se tu se skvělou partou fotografů a společně si užívali naprosto parádní počasí, které dalo zajímavým záběrům. Naší základnou byl penzion Bamako v Chřibské, odkud jsme vyjížděli na jednotlivé lokality. V Sobotu ráno jsme se brzy ráno vydali na Křížový vrch, odkud jsme fotili východ slunce nad okolní krajinou. Vypadá to, že zima už je tu, ranní teplota těsně nad nulou a trocha profukování znamenala, že jsme dost zmrzali (poznámka pro příště – termohrnek s kafem nutný!) Lehký opar a slunce prodírající se skrz mraky ale vykouzlilo krásnou atmosféru, a tak nám nakonec ani zima nevadila a vesele jsme cvakali. Když už bylo slunce příliš vysoko, vrátili jsme se zpět do penzionu a užili si konečně teplou kávu a snídani.

Galerie České Švýcarsko

Západ slunce z Vilemíniny vyhlídky

Protože počasí přes den moc nenahrávalo dobrým záběrům širé krajiny (rozuměj modrá obloha bez mráčku a ostré světlo), sešli jsme do údolí u Jetřichovic, na soutok Bělé a Kamenice k Dolskému mlýnu, známému třeba z pohádky Pyšná Princezna. Fotili jsme mlýn, odrazy ve vodě i dále v údolí, kde řeka na mnoha místech vytváří krásné pohledy. Strávili jsme zde několik hodin a když se začal blížit večer, vyrazili jsme na krátkou procházku k Vilemínině skále. Dorazili jsme přesně na čas – slunce zapadalo do lehkého oparu, na obloze zářily nasvícené mraky, atmosféra byla naprosto úchvatná. Tyhle chvíle miluju – dívat se na tuhle nádheru a jen tak si občas cvaknout spouští je paráda, člověka to nabije novou energií a pohodou. Když zmizela i poslední barva z mraků, rychle jsme vyrazili na cestu zpět k autu, protože po cestě je přece jen schodů hodně a je lepší na ně alespoň trochu vidět…

Výhled z BasteiDruhý den jsme vstávali brzy, abychom se stihli dopravit na místo ranního focení – Bastei. Tento skalní útvar s nádherným kamenným mostem a pozůstatky hradu je celkem známou destinací, o čemž jsme se přesvědčili již na parkovišti poblíž, kde to vypadalo jako u průměrného nákupního centra. Ve skalách už potom čekaly desítky dalších fotografů, takže najít místo, ze kterého by se dalo fotit byla celkem výzva. Zároveň se zde potvrdilo, že České Švýcarsko je pro mě prokleté – za oběť padl další polarizák s adaptačním kroužkem, které se odkutálely ze skal nejspíš až k břehu Labe. I když zprvu to vypadalo, že počasí tentokrát spolupracovat nebude, chvíli po východu slunce se vše změnilo a mlha pod námi začala kouzlit. Po krásném ránu jsme se vrátili do penzionu, užili si skvělou snídani, něco málo si pověděli o Photoshopu a odpoledne se všichni rozjeli zase zpět domů.

Víkend to byl úžasný, nejen díky parádnímu počasí a nádherné krajině, ale i díky partě lidí, která se sešla. Už se těším na další návštěvu tohoto národního parku, protože i přes neustálé ztráty fotografického vybavení má vždy co nabídnout. Jako vždy, těch pár fotek z tohoto víkendu najdete v galerii České Švýcarsko.

2 Comments Podzimní Českosaské Švýcarsko

  1. gürdal siker 11.5.2016 at 21:38

    Bonjour, ton blog est très réussi ! Je te dis bravo ! C’est du beau boulot !:)

    Reply
  2. sikis izle 7.5.2016 at 19:36

    Vielen Dank für die gemeinsame Nutzung.

    Reply

Leave A Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.